Když jste nastupovaly do pomaturitního studia, nebály jste se hned zkraje ještě s nulovou či minimální znalostí jazyka hodin s rodilým mluvčím? Jak to probíhalo?
TEREZA A.: No já jsem se bála asi tak měsíc, možná i dva. Ale bylo to v pohodě, jenom mi lektoři věci museli říct třeba tak pětkrát. Ale řekli.
TEREZA Č.: Já si myslím, že i když člověk umí třeba jen pět slovíček z toho jazyka, tak je důležité, se nebát mluvit, protože jinak se to nenaučí. Musí odhodit veškeré zábrany a prostě do toho jít.
S rodilými mluvčími se vídáte vícekrát týdně, mluvíte už jen čínsky?
TEREZA A.: V podstatě jo, třeba tak 95% času.
TEREZA Č.: Akorát, když nevíme nějaké komplikované slovíčko, tak to tam prostě hodíme v angličtině a lektoři nám to většinou přeloží anebo pokračujeme v té konverzaci dál. A rozdíl oproti začátku roku je fakt velký, to nám čínská lektorka dovysvětlovala gramatiku hlavně v angličtině, ale teď už to dáváme v čínštině.
TEREZA A.: Vlastně jo, to ani nevím, kdy to začalo.
TEREZA Č.: Pravda, já jsem si to ani neuvědomila, že to říká čínsky! J
Máte teď na konci školního roku pocit, že byste se domluvily na nějaké úrovni čínsky i mimo stěny učebny? Už máte nějakou přímou zkušenost, aplikovaly jste to v reálu?
TEREZA A.: Já v rámci práce v hotelu, tak občas dělám check-in v čínštině nebo se s hosty bavím v čínštině. A pak si píšu s kamarády v čínštině a zkoušela jsem to i při cestě do Číny.
TEREZA Č.: Já myslím, že bych taky neměla problém se domluvit. Taky si píšu s kamarády z Číny. A byly jsme několikrát na setkání se studenty z Číny. A vlastně máme skvělou historku – seznámily jsme se takhle s čínskými studentkami češtiny. A s jednou z nich jsme jely autem něco nakoupit do supermarketu. A protože bylo před Velikonocemi, tak bylo na silnicích hodně policistů. Když jsme se vracely, tak nás zastavili kvůli silniční kontrole. A protože Číňanka se lekla, tak najela poněkud kostrbatě na obrubník. A vzhledem k tomu, že neuměla moc česky, tak jsme to celé musely tlumočit z čínštiny do češtiny a z češtiny do čínštiny, ona sama napřímo řeklTEREZA A.: „holky, tak teď budete muset překládat“.
TEREZA A.: I policista se divil, že budeme tlumočit my.
TEREZA Č.: Takže přesto, že to byla docela divoká situace, tak to byla vlastně první tlumočnická zkušenost.
TEREZA A.: A šlo to – protože jsme prostě musely, nebyla jiná možnost. Zpětně jsme se divily, že jsme si na některá slovíčka vzpomněly.
Měly jste poměrně širokou škálu předmětů, co vás bavilo a s čím jste se naopak potýkaly?
TEREZA A.: Mě bavilo asi všechno…
TEREZA Č.: Mě taky.
TEREZA A.: Já myslím, že to bylo dobře rozvržené, třeba po gramatice v pondělí, byly v úterý znaky více odpočinkové.
TEREZA Č.: Pak bylo zase čtení, to bylo zase náročnější, spojit si to vše v hlavě a v čínštině to funguje jinak.
TEREZA A.: Pak zase ve středu přednášky byly taky spíš odpočinek pro mozek. To, jak šly hodiny za sebou, bylo fajn.
A co učebnice z Číny, pracovalo se vám s Discover China dobře, zorientovaly jste se v nich?
TEREZA Č.: Lepší učebnice bychom asi ani nemohly mít, protože to bylo hodně obsáhlé, je tam velké množství slovíček i nad rámec těch pro zkoušku HSK, to Discover China je super, jsou tam rozhovory, články, vysvětlená gramatika, i testy.
TEREZA A.: A slovíčka jsou rozdělená do částí, takže to není zničehonic 30 nových slovíček, ale postupně se opakují a člověk má pocit, že si něco pamatuje.
A jak rychle jste se sžily s cizím písmem? Přijde vám teď již přirozené číst ve znacích?
TEREZA Č.: Já už předtím znala pár základních znaků, takže jsem tušila.
TEREZA A.: Já když jsem přišla, tak jsem ani nevěděla, jak čínština zní. A přesto, že mám problémy se čtením a občas se mi nesmyslně pletou dvojice znaků, tak záleží na textu, ale pokud je to něco jednoduššího, tak mi to přijde normální. Ale je fakt, že někdy si říkám, jak je vůbec možné, že to přečtu.
S lektory jste se posledních pár měsíců připravovaly na zkoušky HSK, uvažujete o zkoušce?
TEREZA Č.: My jsme si řekly, že vzhledem k tomu, že by se zatím jednalo o úroveň HSK 2, když se zkouška konala, tak to zatím nemá cenu a počkáme si na nějakou vyšší úroveň.
Ale určitě víme díky výuce, jak na to, každý týden si zkoušíme něco z učebnice a myslím, že bychom to zvládly, i kdyby nás vzbudili ve tři ráno a řekli: „Tak a teď jdi psát HSK!“.